|
Záměrem tohoto článku je představit jednoduchý termostat nejen pro Vaší líheň. Asi nejznámější a nejprodávanější je termostat s "přesným" ukazatelem aktuální teploty a tlačítky na její zadávání. Mnozí lidé jej považují za nejpřesnější možný a neuvědomují si, že to není až tak úplně pravda. Jádrem většiny takovýchto přístrojů je čidlo dallas. Toto čidlo dokáže samo o sobě měřit teplotu s přesností 1/16°C a takto naměřenou hodnotu posílat v digitálním vyjádření po jednodrátové sběrnici do jednočipu, který jej jednoduchým způsobem zpracuje a zobrazí na parádním rozhraní. Takovýchto čidel můžeme k jediné sběrnici připojit i několik desítek, připsat pár řádek programu a při stejné ceně hardwaru měřit teploty na různých místech najednou. Vše se zdá perfektní, ale takto navržený systém dokáže sice měřit s velikou přesností, ale tato přesnost je pouze relativní. Tedy skutečná hodnota teploty se může lišit od té naměřené o +/- 0,5°C. Což je výrobcem definovaná přesnost. Líhnutíchtiví uživatel si tedy nastaví hodnotu teploty 37,9°C, ale ve skutečnosti může být v líhni udržována teplota někde v rozmezí 37,4-38,4°C v závislosti na zrovna užitém kusu teplotního čidla! Toto si málokdo uvědomuje. Vzhledem k tomu, že "digitální" aplikace nezaručuje "přesnost" měření, rozhodl jsem se pro nastavení teploty využít metod analogových. Jedná se o termostat používající k měření teploty negativní termistor (NTC), který mění svůj odpor v závislosti na okolní teplotě. Termistory jsou zapojeny v můstku pro přesné měření impedance. Termistory jsem použil dva, což přesnost měření zvýší dvojnásobně. Termistory je lépe vybírat s co nejmenším tělem, aby jeho tepelná setrvačnost byla co nejnižší. Při volbě této aplikace se sice nevyhneme odčítání teploty na klasickém teploměru, ale výhoda je jeho značná jednoduchost a robustnost. V neposlední řadě také nepoměrně menší cena, při jeho porovnání s termostatem běžně nabízeným. Schéma zapojení Schéma se sestává z části využívající bezpečné 12V napětí (levá strana) a z části spínací, kde je využito napětí síťové 230V, tedy životu nebezpečné! Měřící můstek a komparátor je napájen z 12-15V zdroje, který je stabilizován obvodem 7812. Termistory (budou v prostoru měření) by měly být zapojeny vodiči s minimálním odporem, co nejkratším a nejlépe ještě krouceným. Nastavovaná teplota bude aritmetickým průměrem mezi teplotou měřenou čidlem jedna a dva a je tedy třeba je umístit strategicky, nejlépe do jednoho místa. Teplota se nastavuje potenciometry P1 jemně a P2 hrubě. OZ jsem použil TLC272CP a to v zapojení jako komparátor s hysterezí, kterou můžeme nastavit P3. Kvůli tomu, aby se síťové napětí nedostávalo do nízkonapěťové části je použit optický triak TLP3041, který spíná triak výkonový TIC206M. Jestliže bude naším cílem spínat větší výkony, potom je nutné osadit spínací triak odpovídajícím chladičem. Pakliže chceme řídit výkon přiváděný do zátěže, můžeme použít naznačené druhé zapojení. Kde potenciometrem jednoduše nastavujeme fázi spínání tyristoru. Aby tyristor dostal dostatečný proudový puls, je třeba využít pro jeho spínání diaku. Pakliže ale využijeme tohoto druhého zapojení, musíme důsledně dbát na elektromagnetickou kompatibilitu, tedy na odrušení tohoto zapojení jeho stíněním. Když bychom odstínění nepoužili, bylo by setkání s pracovníkem odrušovací služby pouze otázkou času. Ověření činnosti Správnou činnost jsem si ověřil na prototypu termostatu, který na první zapojení fungoval bez jakýchkoliv problémů. Ještě bych doplnil, že termostat je navržen pro spínání menších výkonů (zhruba do 350W), které jsou pro naše potřeby zcela dostačující. Při spínání vyšších výkonů by měl triak potíže s obnovením spínacího kanálu a zátěž by neodpojil. Spínací triak je nutné ještě osadit chladičem, který při spínání zátěže složené pouze ze žárovek (celkový příkon do 100W), nemusí být však nijak velký. Použití k líhnutí Předpokladem je správně sestavený termostat a celá tepelná soustava. Hysterezi P3 nastavíme na střed, jemné nastavení teploty P1 nastavíme na střed a P2 teplota hrubě nastavíme na minimum. Na spolehlivém líhňařském teploměru sledujeme teplotu soustavy a pomalu zvyšujeme teplotu s P2, až se teplota soustavy ustálí (zhruba s přesností jednoho stupně) na požadované hodnotě. Nyní potenciometrem P3 nastavíme požadovanou hysterezi. Tedy přesnost udržování požadované teploty. Čím nižší hystereze bude nastavena, tím častěji bude zapínat "topení" a tím méně bude teplota kolísat. Když jsme s nastavením hystereze spokojeni, tak potenciometrem P1 dostavíme přesnou požadovanou teplotu. A je hotovo. KrálíciKrálíkářská genetika 14.02.2012Připuštění králice a porod mláďat 10.09.2010 Tetování králíků a tetovací kleště 08.09.2010 Jak vybrat a koupit králíka 08.09.2010 Registrace a doklady králíka 08.09.2010, 01.10.2011 LíheňJednoduchý termostat s NTC termistorem 01.01.2012UPUZOZNĚNÍ: K napsání tohoto článku jsem byl vyzván chovateli a jeho smysl je pouze informativní. V žádném případě nikoho nenabádám k jeho stavbě a tedy se zříkám jakýchkoliv škod, které by mohlo jeho uvádění v život způsobit. Na elektrickém zařízení by měli pracovat pouze osoby k tomu kompetentní a starší 18-ti let. Zapojováním jakýchkoliv elektrických obvodů na sebe bere tato veškerou odpovědnost za škody na majetku, či životě, které tímto způsobí. Veškeré nastavování, upravování a ladění je záhodno provádět na vypnutém a od napětí odpojeném zařízení. V případě, že máte na konkrétní věci odlišný názor či jinou zkušenost, popřípadě nápad co na tento web přidat, tak mě můžete kontaktovat přes e-mail." c 2012 veškerá práva vyhrazena |